(ne)Duveryhodné zdroje

Než novinář zveřejní jakoukoliv informaci, měl by ji ověřit z několika na sobě nezávislých zdrojů a při tvorbě zpravodajství pak vycházet minimálně ze dvou, lépe tří různých zdrojů informací. Výjimkou jsou velmi krátké texty.

Pokud se zdroj odmítl vyjádřit, novinář takovou informaci musí vždy v článku uvést. Důvěryhodná informace je například ta, kterou novinář sám zjistí (je to potvrzený fakt, vidí něco na vlastní oči apod.), nebo ta, kterou viděl na vlastní oči spolehlivý svědek.

Za důvěryhodné se považují také již zmíněné zprávy tiskových agentur, tiskové zprávy, oficiální dokumenty a sdělení tiskových mluvčí a odborníků. Informace z těchto zdrojů tedy novináři obvykle dále neověřují.

Naopak nedůvěryhodné jsou pomluvy, nařčení, spekulace a informace od anonymů, tedy od lidí, které neznáme a nevíme, jak se jmenují.[i]

Vyzkoušejte:

Otevřete si 5 článků na libovolném zpravodajském webu. Kolik zdrojů uvádějí? Jaké a jak kvalitní/relevantní?

Zdroje:

[i] ČUŘÍK, Jaroslav. Zpravodajské žánry v tištěných a online médiích. Brno: Masarykova univerzita, 2014, s. 36–37.