Kognitivní disonance

Kognitivní disonance je jeden ze základních psychologických pojmů. Jedná se o psychologický fenomén, při kterém člověk zažívá rozkol mezi vlastními postoji a chováním. Pokud taková situace nastane, člověk zvolí strategii určitého sebeklamu, aby tak obhájil své chování a necítil se kvůli němu špatně.

Demonstroval ji její průkopník Leon Festinger a James Carlsmith v experimentu z roku 1959. V tomto experimentu mělo  71 participantů provádět nudnou, monotónní práci po dobu zhruba jedné hodiny. Někteří z nich za práci dostali jeden dolar, někteří dvacet. Ti, co dostali pouze jeden dolar, práci popisovali jako o dost zábavnější než ti, co jich dostali dvacet. Aby se první skupina nemusela cítit zle, protože vykonávala nudnou práci za tak málo peněz, obelhala sebe samu a práci vychválila.

Kognitivní disonance je hojně využívána propagandou, například v propagandou tvořené genocidě. Vytvoří se omluvný rámec pro oklamání postojů jedinců, kteří se genocidy dopouští.[i]

 

Zdroje:

[i] MCLEOD, Saul. What Is Cognitive Dissonance? Definition And Examples. simplypsychology.org, citováno dne 13. 5. 2023. Dostupné online na: https://www.simplypsychology.org/cognitive-dissonance.html.